Znáte to, nemáte v plánu nikam jet. Nejsou peníze a ani čas, ale když narazíte na zpáteční letenky do Švédska za v přepočtu 300 Kč, neváháte ani minutu. Až dodatečně začnete přemýšlet, že letenky jsou z Varšavy, že cesta tam bude něco stát a co teprve takové ubytování ve Švédsku? Nicméně v následujících řádcích se dočtete, že to jde i bez dalších zbytečných výdajů.

Do Varšavy jsme se nakonec rozhodli jet autem (cesta vlakem by vyšla třikrát dráž a autobus jel kolem 12 hodin). Vyhledali jsme si trasu bez placený úseků. Nebyla sice jednou z těch nejrychlejších, ale za to jsme měli možnost poznat folklór místních vesniček párkrát se ztratit na nekonečných polních cestách a svou ohleduplnou jízdou zachránit několik polských bezprizorně si pobíhajících psíků. Na cestu jsme si vyhradili kolem osmi hodin. Když však cesta neubíhala podle plánu, začala nastupovat nervozita a Švédsko se nám pomalu, ale jistě vzdalovalo. Byli jsme proto nuceni nasadit vražedné tempo (průměr 100 km/h). Čímž jsme minimalizovali možnost dopravní nehody, protože jsme konečně zapadli mezi místní řidiče. U letiště (Wroclaw Modlin) jsme si rezervovali parkoviště přes internet. Po příjezdu jsme ho však nemohli najít, čas byl neúprosný, a tak jsme nakonec auto nechali na VIP parking. Nenechte se zmást názvem, za 3 dny jsme zaplatili v přepočtu 150 Kč. V ceně byla zahrnuta i doprava z parkoviště na letiště.

Ve Švédsku jsme přistáli kolem třetí hodiny odpoledne na letišti Skavsta aiport, které se nachází nedaleko Stockholmu. Logické by tedy bylo dojet do Stockholmu zarezervovat si tam hostel a strávit 3 dny tam. Městská turistika nás však nudí a navíc jsme ve Stockholmu už byli. Proto jsem začala hledat trochu dobrodružnější způsob, jak si užít sever. Přes letiště vede totiž Sörmlandsleden trail. Trasa, která má přes 1000 km. (sormlandsleden.se) Konkrétně se jedná o úsek trasy 46. Z letiště je trasa dobře značená. Bohužel první úsek se jde podél silnice, což nebylo úplně nepříjemnější. Pak se ale napojíte podél řeky a pak už jen les a les. Po téhle cestě jsme došli až k našemu noclehu. Další skvělá věc na Skandinávii je totiž to, že v rámci turistických tras často naleznete i tzv. shelter či hut. Chatičky, kde se dá zadarmo přespat. Dvě takové čekaly i na našem úseku. Obě dva pár metrů od sebe u jezera Hovrasjon. První přímo s výhledem na jezero, druhá v areálu dětské lesní školky. Ta byla overnight (byly v ní připravené silné karimatky). Když jsme došli na místo, ještě pár dětí v areálu bylo, zrovna se učili rozdělávat oheň. Chvíli jsme poklábosili s vedoucími a pak jsme snědli strašně sušenek, umyli se v jezeře a šli spát. Noc byla příjemná za zvuků přírody. K ránu bylo trochu zimněji, ale dalo se. Ráno jsme se opět umyli v jezeře a vyrazili směrem Nykoping. Bohužel na celý den byl hlášen déšť a teplota kolem 4 stupňů.

Předpověď se naplnila a po příchodu do Nykopingu (opět po sormlandsleden trail) se rozpršelo a začala být hrozná zima. Poslední noc jsme měli v plánu přespat na letišti. Paní na informacích nám však řekla, že na letišti se nocovat nedá. Zdrceni deštěm zimou a vyhlídkou na bezesnou noc jsme zapadli na jídlo. Ceny za porci kolem 68 SEK (falafel, příloha, pití, salát, kafe, voda – zvykem je, že součástí restaurace je i bufet, kde si zadarmo vezmete kafe, vodu a salát, takže se nebojte to využít). Déšť však ani po dvou hrncích kafe neustal. Vytáhli jsme mapu Nykopingu a okolí a začali koumat, kde strávíme následující noc. A z nebe se valily kýble vody. Situace se stala relativně zoufalou, když nám už promokli i boty a věci v batohu. Zabodla jsem prstem do míst, kde měla stát mládežnická ubytovna a vydali jsme se tím směrem. Ubytovna byla přímo v centru a cenu jsme si ani netroufali odhadnout. Po příchodu jsme zjistili, že vchod do budovy neexistuje. Něco jako nástupiště 9 a ¾. Celou situaci vyřešil procházející mladík, který nás upozornil, že musíme zavolat majitelce ubytovny, abychom se dostali dovnitř. Vysvětlili jsme ji svoji situaci a ona nám dala kód od dveří a řekla ať na ni počkáme ve vnitř (v tu chvíli to byla nejmilejší osoba na světě), protože jsme měli vodu už úplně všude. Dostali jsme vlastní pokoj se sociálkou na chodbě a kuchyňkou v prvním patře a cena byla nakonec relativně přijatelná (460 SEK za oba). Všechno jsme vyždímali a vydali jsme ještě obhlížet moře. To že pršelo, už nám bylo úplně jedno. Nálada se zvedla, což se rozhodně nedalo říct o teplotě. Nykoping jsme si ale užili se vším všudy. Déšť neustal ani následující den a tak jsme na letiště jeli autobusem za 26 SEK. Nelze platit hotově pouze kartou! Na letišti ve Varšavě nás čekalo ještě jedno překvápko. Byla nahlášena bomba, takže jsme si hodinku počkali v odbavovací místnosti, než nás pustili ven. Jinak výlet hodnotím víc než kladně. Takovej krátkej únik z všední reality.

K fotkám: Na letišti ve Švédsku jsem nadšeně vytáhla foťák, zapla cvakla a nic. Rozbitej nebyl foťák, ale já. Nechala jsem baterky doma na stole, takže kvalita snímků rozhodně neodpovídá kvalitě zážitku.

Sormlandsleden trail
Sormlandsleden trail

Denní chata u jezera Hovrasjon
Denní chata u jezera Hovrasjon

Sociální zařízení patřící k chatě
2014-04-07 18.01.52

Overnight shelter
2014-04-07 18.25.01

Overnight shelter
2014-04-07 18.25.26

Převlíkací chata
2014-04-08 09.20.27

Mládežnická ubytovna Nykoping
Mládežnická ubytovna Nykoping

U moře Nykoping
U moře Nykoping

Ztraceno v moři Nykoping
Ztraceno v moři Nykoping

Ranní očista Hovrasjon
Ranní očista Hovrasjon

Sormlandsleden trail značení
Sormlandsleden trail značení