Jakožto velký milovník věčný a propagátor Kostariky jsem měla obrovské štěstí a dostala jsem příležitost jet jako průvodce poznávacího zájezdu CK Rajbas tour na Kostariku. Brigáda snů. Ubytování a trasa s minibusem byly předem naplánovány, můj úkol byl správně plánovat program a koordinovat skupinku 7 klientů na vysněné dovolené Kostarika- Panama. Každý byl jiný a každý se těšil na jinou část zájezdu. Naštěstí Kostarika nabízí opravdu vše.

Kostariku jsem poprvé navštívila v roce 2018 na přání mého muže, který tvrdil něco o zemi o velikosti území Slovenska s největší biodiverzitou na světě… Měl pravdu. Na tak malém (Slováci prominou) území se nachází několik činných sopek, mlžné pralesy, tropické deštné pralesy plné života, rozlehlé pastviny a mezi dvěma divokými, a přesto teplými oceány se hrdě tyčí nejvyšší hora Cerro Chirripó (3820mnm). Milovníkům adrenalinu Kostarika nabízí také nádherné zážitky z raftu hned na několika řekách. Zkrátka každý si vybere.

Možná i jedinečnost Kostariky je ten důvod proč v den D (10.3.2020) na letišti čekali všichni a nikdo se nebál odletět s hrozbou koronaviru v zádech. Nikoho ani neodradilo to, že průvodkyně odlétala v příšerném stavu s doznívajícím zánětem dutin.

Na Kostarice jsme si všimli hned první dny dvou zvláštních věcí – fronta před nemocnicí na testování na koronavirus a desinfekce na ruce i tom nejhorším stánku na městském tržišti. Postupně se k nám dostávaly v různých formách zprávy o tom, že se v Česku vše uzavírá, je pomalu zákaz vycházení a že bude povinné nošení roušek. Vyděšení příbuzní některých klientů volali, že se ruší všechny lety, letiště se uzavírá a už se nedostaneme domů.

Téměř nikdo si nenechal kazit dojem z překrásné země jako je Kostarika, která přijala opatření následovně: V restauracích byla povinně snížena kapacita míst na 50% a nikam vás nepustili bez vydesinfikování rukou, a to ani do hostelu, do restaurace, málem ani do auta. Jinak zde život plynul dál a poklidně, protože zdejší obyvatele hnedtak něco nerozčílí. V čisté přírodě a zemi nám bylo fajn.

Po několika dnech však naše skupina spolu s cestovní kanceláří odsouhlasila, že ty poslední 4 dny, co máme trávit v Panamě vynecháme a poletíme domů 23.3. Přechody hranic by totiž nemusely být tak jednoduché. Letenky šly jednoduše změnit, takže to nebyl ani takový problém.

Den před odletem domů jsme navštívili národní park Manuel Antonio, užili si nádhernou pláž a přírodu, poté jsme se vrátili se do města. Tam mě čekal šok. Při snaze vyfotit si liduprázdnou městskou pláž na mě přiběhli 4 policisté, že pláž je s okamžitou platností uzavřena stejně jako všechna veřejná prostranství a parky. Při pohledu na policisty, kteří natahovali pásku kolem všech turistických míst jsme konečně pocítili že nám je ten koronavirus v patách.

Policie uzavírá pláž

Policie uzavírá pláž



Přečkali jsme tedy den na ubytování a doprovázeni úlevnými pohledy místních jsme se vydali na letiště do San José. Bohužel na Kostariku přivezli virus turisté z USA a turismus, ze kterého země čerpá nemalé prostředky byl najednou ohrožen. Turista se v zemi najednou stal nežádoucím. Byli jsme chápaví, také jsme si v lednu drželi velký odstup od všech Asiatů. Na letišti jsme zjistili, že náš navazující let z Amsterdamu do Prahy byl zrušen. Změna rezervace v přetížených systémech téměř nemožná. Tady už začali panikařit úplně všichni. Holandsko navíc patřilo s počtem nakažených mezi rizikové země a nabídka “záchranného autobusu”, který pojede z Holandska déle než trval let přes Atlantik nás nelákala…Kromě toho, že nejbližší dny byl tento autobus plně rezervován.

Let do Prahy se nám po několika pokusech podařilo rezervovat, ale budeme muset spát 2 noci v Amsterdamu. Povinná dvoutýdenní karanténa v ČR nás nemine. Po přistání v Holandsku jsme se rozeběhli na stánky letecké společnosti KLM, aby nám rychle sehnali hotel na letišti a poskytli poukazy na jídlo. Bohužel KLM nás odmítlo, že toto je výjimečná situace a hotel si máme rezervovat sami. Naštěstí to za nás udělala cestovní kancelář. Jako jediní jsme měli roušky při letu ze San José, jako jediní jsme je měli na letišti a vlastně v celém Amsterdamu. Místní si mysleli, že jsme infikovaní, a proto máme roušky. Když jsme si šli koupit bagetu, prodavač nás upozornil, ať se od něho držíme dál.

V Amsterdamu plynul život úplně normálně, byly jen zavřené restaurace. Vydali jsme se tedy na procházku poznávat předměstí na vodních kanálech. Jednou jsme na poznávacím zájezdu, tak ho musíme využít. Jediný problém bylo jídlo. Když jsme zjistili, že v okolí hotelu se nikde nenajíme, zkusili jsme Mcdrive. Ani tam nás nepustili, neměli jsme vůz. Hladově jsme postávali před McDonalds, až se nám podařilo oslovit slečnu, která tam zrovna vjížděla. Byla chápavá, koupila nám několik dobrot a vůbec za to nic nechtěla. Nějaké peníze jsme ji přeci jen vnutili a odešli jsme se nacpat. Každý problém má řešení.

Amsterdam



Ve středu 25.3. jsme konečně přiletěli do Prahy, prošli celní kontrolou, jako by se přilétalo ze země mimo EU. Jinak nás žádné kontroly ani administrativa nikde nečekali. Nyní už máme po karanténě, jsme zdraví, a musím říct, že příbuzní a média situaci zdramatizovali více než ve skutečnosti byla. Neviděli jsme sice Panamský kanál, ale za to jsme viděli jiné v Amsterdamu. Koronaviru jsme zatím unikli a zážitky jsou trvalé. Chcete se dozvědět více nejen o Kostarice? Proč synonymum pro Kostariku je Pura Vida? Navštivte www.cestujsvobodne.cz. Máte zájem o zájezd na Kostariku? Více najdete na Rrajbas.eu.

Vulkány Arenal a Irazú (Kostarika)

Vulkány

NP Manuel Antonio (Kostarika)

NP Manuel Antonio, opice

Pláže Corcovado a Manuel Antonio (Kostarika)

pláže

NP Corcovado (Kostarika)

NP Corcovado (Kostarika)

Mlžný les Monteverde (Kostarika)

Mlžný les Monteverde (Kostarika)

Monteverde Kostarika

Humr s banánovými plackami

Humr s banánovými plackami