Tajemný hrad Českého ráje

Hrad Trosky najdete v samém srdci Českého ráje. Je tvořen dvěma věžemi nazývanými Baba a Panna. Jedna stará pověst vypráví, že dal kdysi stavitel jménem Čeněk z Vartenberka pod hradem vybudovat rozsáhlé podzemní chodby. Údajně mají vést k podzemnímu jezírku, které slouží jako skrytá zásobárna vody pro hrad v době nouze. Již od 18. století se řada dobrodruhů snažila tyto podzemní chodby nalézt, avšak bezúspěšně. Na hradě můžete najít řadu varování, některá psaná dokonce švabachem, která upozorňují na skrytá nebezpečí pro ty, co by se rozhodli chodby hledat. A proč o jejich nalezení takový zájem? Měl by se tu totiž nacházet poklad nevyčíslitelné hodnoty. Co myslíte Vy, opravdu se tu chodby i s pokladem nacházejí, či jde pouze o smyšlený příběh našich předků? Na odpověď si zřejmě budeme muset ještě počkat.

Brána do pekel na Housce

Jedním z nejtajuplnějších míst u nás je tajemstvím zahalený hrad Houska. Zvláštností je, že pro stavbu hradu právě na tomto místě nebyl žádný strategický důvod. Hrad se nenachází v blízkosti žádné významné dopravní cesty, neplnil žádný důležitý význam a ke všemu se zde nenachází ani zdroj pitné vody. Navíc název Houska je odvozeno od keltského slova „gosca“ značící bránu. Dle historiků je navíc obranný systém tvrze uzpůsobený spíše na obranu okolí před něčím uvnitř, což je opravdu zvláštní a naopak než u ostatních hradů. Skrývá snad Houska něco? Nabízí se tu tedy otázka, proč byl hrad vlastně vybudován? Dle jedné legendy byl vybudován na duté skále, ve které se nacházel vstup do pekel. Tato údajná brána se má nacházet přímo pod hradní kaplí, která je zdobená záhadnými malbami, které nemají ve světě obdoby. Legenda dále uvádí, že jednoho dne se brána otevřela a umožnila průchod negativní energii v podobě démonů. Otvor byl se značným úsilím zakopán a výstavba zmíněné kaple měla sloužit jako jakýsi bezpečnostní zámek brány. Řada návštěvníků po návštěvě hradu uvádí, že cítili zvláštní mrazení až nevolnost. Co myslíte Vy, opravdu se tu nachází vchod do námi nepoznaného světa?

Jihlavské podzemí

Pod městem Jihlava se nachází 25 kilometrů podzemních chodeb na rozloze 50.000 metrů čtverečních, jde tedy o druhé největší podzemí v České republice. Některé zdroje uvádí, že zde bylo dolováno stříbro, avšak řada geologických výzkumů tuto domněnku vyvrátilo. Bylo spíše vybudováno spolu se založením města a sloužilo jako sklad pro jednotlivé domy. Čím se však tyto podzemní chodby liší od ostatních? Některé části chodem zeleně světélkují či zde byl dokonce některými lidmi spatřen stín podivné postavy. Tento stín je popisován jako postava se zvednutou paží a přilbou na hlavě. Tento úkaz se stal motivem pro natáčení pořadu „Na vlastní oči“ Stanislava Motla, který zde sám strávil celkem čtyři noci. Nocoval u výklenku, který je mnoha okultisty považován za vstup do jiné dimenze. V noci prý slýchal zvláštní zvuky i vídal zmiňovaný stín postavy. Šlo pouze o jeho představu či se zde opravdu něco či někdo nachází? Když byl k výklenku ze zajímavosti přiveden pes, údajně se upřeně zadíval do výklenku, zježily se mu chlupy a s kňučením odběhl, co takovouto reakci může způsobit? Sama jsem Jihlavské podzemí navštívila, žádný stín jsem nespatřila, ale můžu říct, že se rozhodně jedná o velmi zajímavé místo hodné navštívení.

Velhartický hřbitov

Tento nenápadný malý hřbitůvek můžete najít jihovýchodně od Klatov. Uprostřed něho se nachází kostel sv. Máří Magdalény ze 14. století. Je zde k vidění mnoho hrobů z dávné doby i ty současné. Nic nenasvědčuje tomu, že by se zde odehrávalo něco tajemného až hrůzu nahánějícího, místní lidé Vám však o tom řeknou své. Pověst vztahující se k tomuto místu inspirovala prý i Karla Jaromíra Erbena, který byl nejen spisovatel, ale zajímal se i lidové pověsti a historii, k napsání balady Svatební košile, která se údajně opírá o pravdivé události. Dle knihy Tajemná místa Pošumaví (2001) od Ing. Pavla Kozáka se zde kdysi odehrálo něco opravdu tajemného, kdo si zde pokoušel pomocí černé magie přivést mrtvého zpět k životu. Říká se, že obřad proběhl úspěšně, avšak zbytková negativní energie zde zůstala dodnes. Místním to natolik leželo v hlavě, až se pokusili několikrát celé místo „očistit“, avšak neúspěšně. Najdete zde několik údajných negativních míst. Jedním z nich je kamenný kříž zasazený do dlažby u bočního vchodu kostela, který se doporučuje raději vůbec nepoužívat, či zvláštně zkroucený pahýl třešně v blízkosti hřbitovní zdi. Další nevysvětlitelnou záhadou je zobrazení tváře dívky na štítě kostela, které vždy po novém nátěru načas zmizí, ale vždy se opět znovu objeví. Říká se, že patří dívce unešené zmíněným oživlým umrlcem, či která se stala obětí nějaké tragédie, která se tu mohla stát. Nikdo s určitostí nemůže říct, co se tu tehdy skutečně stalo, pravdou však zůstává, že řada senzibilů a lidí z místní komunity, si nenechají teorii o negativní energii vymluvit.

Záhady Chrudimi

Toto hezké město oplývá řadou významných uměleckých i historických památek. Víte však i o jeho temnější stránce? Město je zahaleno mnoha pověstmi. Jedna z nich například říká, že je zde ukryt vůz plný zlata, který má spojitost s kamennou hlavou s bradkou Jana Žižky, umístěnou v blízkosti školní budovy. Další říká, že v chrámu Nanebevzetí Panny Marie bylo dříve uloženo dvanáct stříbrných soch apoštolů se zlatýma očima v životní velikosti. Co se s nimi stalo? To nikdo neví, vodítkem má být údajně stín kostelní věže, který na patřičné místo ukazuje přesně ve tři hodiny odpoledne. V noci můžete dle mnohých navíc vidět ducha bezhlavého kapucína, procházejícího se po klášterních valech. Má jít o mladého kapucína, který se kdysi zamiloval do místní vdané ženy. Jednoho dne byl však spolu s onou ženou přistižen jejím manželem, který mu z pomsty usekl hlavu sekerou a hodil ji do řeky. Tomu kdo ducha spatří, se prý stane něco zlého. Další zajímavostí je obraz svatého Salvátora. Pověst vypráví příběh o tom, jak v době 30-ti leté války použili švédští vojáci obraz jako stůl pro svou karetní hru. A když jeden z nich ze vzteku bodl nožem do plátna, začal obraz krvácet. Později byl obraz přenesen do chrámu, kde lidé mohli pozorovat nevídané. Začaly se u něho objevovat tři hvězdy, ruka se zdviženým prstem, dokonce obraz začal ronit slzy či docházelo k pozměňování výrazu světcova obličeje na plátně. Aby toho nebylo málo, tak se Chrudim může pochlubit i podrobně zaznamenanými tajemnými a démonologickými událostmi, které sepisoval místní spisovatel Alois Gallat v knize „Chrudim z doby kozel a strašidel“. Jestli máte pro strach uděláno, tak vyrazte na noční procházku Chrudimí a nezapomeňte dát vědět, zda i vy jste něco spatřili.