Letadla prolétávájící mraky za sebou zanechávají tunely. A protože letů je nepočítaně, mraky jsou prošpikovány jako ementál. Přičemž studie vědeckého týmu Andrewa Heymsfielda z Národního centra pro atmosférický výzkum v americkém Boulderu zveřejněná v časopise Science dokládá, že takovéto tunely vyvolávají častější sněžení a výraznější deště.

Proč tomu tak je? V mracích může být teplota kolem -10 °C, ale pokud v nich chybí prach nebo krystalky, zůstává voda v kapalném skupenství až do mínus čtyřiceti stupňů. Rozptýlené kapky jsou příliš lehké a z takového mraku normálně nezaprší. Průlet letadel však výrazným ochlazením vytvoří krystalky, na jejichž povrchu kondenzují kapky superchladné vody. Krystaly těžknou a zvyšují tak pravděpodobnost deště nebo sněžení. Tunely v mracích podle této studie zvyšují množství srážek kolem letišť nejméně o šest procent.

S výši teploty, kterou by mohlo ovlivnit ochlazením pod kondenzačními stopami letadel , to tak jednoznačné není. Letouny po startu a před přistáním mají malou letovou výšku na to po sobě zanechávaly kondenzační stopy. A když vystoupají do osmi až dvanácti kilometrů, jsou od letišť příliš vzdálena, než aby ovlivňovala tamější teplotu. A přestože se dá současný letový provoz označit za nadměrný, hustota kondenzačních stop náhodně se křižujících letounů v různých výškách pravděpodobně teplotu nijak neovlivňuje A co z toho plyne? Letadla opravdu ovlivňují počasí, ale tak zanedbatelně, že si s tím běžný obyvatel nemusí lámat hlavu.