Lákají vás východní státy, ale máte pocit, že byste neunesli kulturní šok? Nemáte moc peněz? Máte rádi hory i moře a nemůžete si vybrat, kam na letní dovolenou? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli kladně, pak je pro vás Gruzie ta pravá destinace.

Zkušení cestovatelé říkají, že čím východněji se vydáte, tím více jsou lidí pohostinnější a příroda panenštější. Gruzie, ležící v úžině mezi Černým a Kaspickým mořem, je tak akorát daleko – dost na to, aby zde cestovatel okusil krásu liduprázdných hor, nepoznané chutě a vůně kavkazské kuchyně a přátelskost místních lidí, zároveň ale dostatečně blízko, aby byl schopen místní kultuře porozumět.

Tato bezmála pětimilionová země disponuje vším, co je třeba pro vybudování turistické destinace par excellence – Kavkaz se svými pětitisícovými vrcholy, přímořská letoviska Batumi a Ureki i malebné vinice oblasti zvané Kachetie. Obrovský boom turistického ruchu zde doslova bublá pod povrchem a je jen otázkou času, kdy se o gruzínské destinace budou prát zákazníci cestovních kanceláří po celé Evropě

Zajímavosti
Seznamem míst, která v Gruzii stojí za navštívení, by šlo nahusto popsat celou roli toaletního papíru. Příznivci dovolené na pláži si mohou vybrat mezi naleštěnými ulicemi Batumi se zábavními parky, kopiemi antických staveb, mrakodrapy, promenádami a bez počtem obchodů, střídmějším Ureki či zapadlými vesničkami rozesetými po pobřeží. Odpočinková dovolená se dá strávit i v sirných lázních Borjomi v samém srdci Gruzie.

Velkou část gruzínského území pokrývají hory. Na severu země se tyčí celoročně zasněžené kavkazské vrcholy. Nejznámější horou je Kazbeg, který svou výškou 5047 metrů a technicky nenáročným terénem láká v sezóně k výstupu desítky alpinistů týdně. Dobrodružnější povahy si tak mohou zapůjčit ledovcové vybavení ve vesnici Stepantsminda a pokusit se vystoupat na její majestátní vrchol. Koho nelákají ledovcové túry, může vystoupat ke kostelu Gergeti Triniti, postavenému ve čtrnáctém století, který patří k nejznámějším dominantám Gruzie a ve společnosti respekt budícího Kazbegu také nejčastějším motivům na pohlednicích a suvenýrech. V okolí Kazbegu je také několik.

Ke kánonu gruzínských pamětihodností patří také dvě skalní města- Uplitsikhe a Vardzia. Zatímco první zmíněné leží jen několik kilometrů hlavního tahu mezi Kutaisi a Tbilisi, po kterém musí chtě nechtě alespoň jednou projet snad každý turista, do Vardzie je nutno vážit poměrně zdlouhavou cestu horami směrem k arménským hranicím.

Ta však vede přes lázeňské město Borjomi s minerálními prameny, jejichž voda se za starého režimu vyvážela do celého Sovětského svazu. V Borjomi je možné odpočnout si v sirných lázních, nebo strávit příjemný večer na promenádě se spoustou restaurací, míst k odpočinku i atrakcí pro děti. Navštívit lze i místní diskotékou, ze které čiší atmosféra osmdesátých let.

Dalším regionem, který by cestovatel neměl vynechat, je Svanetie. Svanové jsou národ s nepříliš dobrou pověstí a mezi Gruzíny jsou považováni za zabedněnce a zpátečníky. Jinak jsou to ale stejně milí lidé, jako všichni ostatní v této zemi. Svanetie je známá pro své obranné kamenné věže, které se tyčí nad každou vesnicí. Ochrana památek je v Gruzii pojmem poněkud neznámým a tak dnes slouží tyto stavby, zařazené na seznam světového dědictví, jako seníky, stáje, či součásti rodinných domů. Hlavním městem Svanetie je Mestia. Kdysi obyčejná vesnice má dnes překrásně zrekonstruované centrum, ze kterého je jasně patrné, že za pár let zde bude vyhlášené horské letovisko. Ve svanetii se také tyčí několik majestátních čtyř až pětitisícových vrcholů včetně nejvyšší hory Gruzie, Skhary. Výstup na ní ale rozhodně není pro začátečníky.

O Gruzii se říká, že je kolébkou vína. Archeologické nálezy dokazují, že tradice výroby tohoto kvašeného nápoje je v pod kavkazské zemi stará osm až deset tisíc let. Unikátnost gruzínského vína spočívá v kvašení a zrání v podzemních hliněných nádobách zvaných kvevri. Víno v nich zraje i dvacet let a zatímco litr obyčejného domácí vína lze na trhu koupit za 2 Lari (24 korun), nejkvalitnější kvevri se mezi sběrateli vína obchoduje i tisíckrát dráž. Ochutnat jej můžete v tradiční vinařské oblasti Kachetie na východě země.

Doprava
Nejlevnější spojení do Gruzie jsou lety z Varšavy a Katowic do Kutaisi, nově létá WizzAir také z Budapešti. O něco dráž přijde letenka s ČSA z Prahy do hlavního města Tbilisi. Z Polska se dá zpáteční cesta pořídit od tří tisíc korun, z Prahy okolo osmi.

Pro cesty po Gruzii je nejlepší využít maršrutky – minibusy s pravidelnými trasami. Byť se organizace místní „linkové“ dopravy zdá poněkud chaotická, nějaký systém v ní (nejspíš) přeci jen je. Jízdní řády ovšem nehledejte. Nejsou třeba – auta odjíždí, když se naplní jejich kapacita. O něco dražší, ale pohodlnější je jízda taxíkem. Stopování je zde, stejně jako ve všech východních zemích, příjemným zpestřením. Byť všichni místní tvrdí opak, řidiči tu zastavují rádi – snaží se tím dokázat svou pohostinnost. Není výjimkou, že se stopaři kromě svezení dostane i pozvání do domácnosti, které vždy znamená bohatou hostinu se spoustou domácí kuchyně a alkoholu.

Ubytování
Hostely v hlavním městě Tbilisi se dají sehnat od 10 Lari na osobu, což je zhruba 120 korun. Jestli jsou Gruzínci v něčem skutečně dobří, pak je to jejich schopnost proměnit vlastní ložnici v „hotelový“ pokoj během pěti minut. Domácím ubytovnám tu říkají guesthouse a v turisticky exponovaných oblastech se v nich cena za jednu noc s večeří i snídaní pohybuje okolo 30 Lari. Nepředstavujte si ale chleba se solí. V guesthousech paní domácí zpravidla navaří trojnásobné množství jídla, než kolik je schopen sníst i zdatný jedlík. Výjimkou není ani ochutnávka domácího vína a vinné pálenky zvané chacha. Předpisy pro stanování jsou v Gruzii neznámý pojem, takže platí pravidlo „kde si usteleš, tam si lehneš.“

Bezpečnost
V očích Středoevropanů je z nepochopitelných důvodů Gruzie považována za nebezpečnou zemi. Realita je přesně opačná. V zemi je asi tolik policistů, kolik v Česku muzikantů. Potkáte je doslova na každém rohu. Kriminalita je tu na velmi nízké úrovni a lidé jsou nesmírně vlídní a pohostinní. Jestli je důvod se v Gruzii něčeho bát, tak jsou to západní turisté…

Ceny
Obecně vzato je Gruzie velmi levná země. V porovnání s Českem jsou ceny jídla zhruba poloviční, zvláště pokud jde o ovoce prodávané na trzích. V turisticky oblíbených oblastech, jako je Batumi či Mestia, je nutné počítat s navýšením cen, ale ani zde nejsou ceny vyšší než u nás. Cena dopravy v Gruzii nezávisí na počtu kilometrů, nýbrž na kvalitě silnic, respektive času, který cesta zabere. Litr benzínu tu stojí 2,2 Lari, což je přibližně 27 korun.

Poslední rady
Pokud chcete cestovat po Gruzii a používat mobilní telefon, pořiďte si místní simkartu. Stojí přibližně 7 Lari, minuta volání do Čech vyjde na 20 Tetri – zhruba 3 koruny. Smska stojí 5 Tetri. Samozřejmě se ceny operátor od operátora mohou lišit, my jsme využili nabídku společnosti Beeline.

Ochutnávejte. Jestli je v Gruzii něco excelentní, pak je to jídlo. Těstovinové šátky plněné masem, zvané Khinkali, placky se sýrem Khachapuri, Lobiani, masový špíz Shaslik a stovky dalších pochutin, bez jejichž ochutnání z Gruzie odjet prostě nesmíte.

Pozor na taxikáře. Předtím, než kývnete na nabídku odvozu, předem se optejte místních, kolik cesta do vaší destinace stojí. Stejně jako v celém zbytku světa, ani v Gruzii není radno věřit taxikářům.

Neváhejte. Potenciál pro turistický ruch velmi rychle objevují investoři z celého světa. Gruzie doslova roste před očima a dá se předpokládat, že její dnešní tvář se rapidně změní s přílivem turistů. Bohužel.

Kazbeg v záři měsíce
0

Výstup k Mt. Kazbeg
1

Výstup k Mt. Kazbeg
2

Pohled na Tsminda Sameba a Kazbeg
3

Nepřeberné množství domácích sýrů a trhů
4

Co na to říct, prostě krám
5

Khinkali – gruzínská těstovinová specialita s masovou náplní
6

Noční pohled na obranné věže Mestie
7

Peace Bridge, jedna z ikon nového Tbilisi
8

Zas ta Mestie
9

Vrchol ledovce Tednuldi (Mestie)
10

Nevím, prostě krajina v okolí Mestie
11

Krávy a sovětská auta – bez nich by Gruzie nebyla to pravé
121

Kaňon u města Martvili
131