Moje cesta za polární kruh byla celkem ulehčená realitou, že jsem tou dobou studovala ve finské Jyväskyle (dále JKL). Nicméně i když člověk žije ve Finsku, není tak jednoduché dostat se až za polární kruh. Je to zhruba, jako kdybyste byli ve Vídni, a řekli si, že do Chorvatska k moři už je to jenom kousíček. Nic, ale není nemožné.

Celkem dobré spojení po Finsku je vlakem. A na takto dlouho vzdálenost bych autobus ani nedoporučovala. Cesta zabrala zhruba devět hodin s přestupem v Tampere a Oulu. Finské vlaky jsou pohodlné, tiché, s jídelním vozem a rozhodně se nedají srovnat s českými dráhami. A to ani co se týče cenou, protože veškerá doprava po Finsku je drahá. Naštěstí existují různé promo akce, kterých jsme využili i my. Stačí se zaregistrovat na www.vr.fi a čekat. My jsme se dočkali a cesta z JKL do Rovaniemi nás vyšla na směšných 10 euro. Asi 15krát méně než normální cena. Jedinou podmínkou bylo cestovat v sobotu tam a v sobotu zpátky.

Ubytování se dá sehnat bez problémů. Stačí hodně googlovat. My jsme si našli chatu pro 8 lidí, zhruba 10 km od Rovaniemi uprostřed lesa. Z čehož vyplývá, že jediný dopravní prostředek (kromě nohou a kola) je pro tuto situace vhodné auto. Auto se dá bez problémů půjčit. Nechají vám ho před nádražím v Rovaniemi a vy ho poté s plnou nádrží vrátíte zpět. Cena za týden půjčení se pohybuje okolo 300 euro. Benzín je o poznání dražší než v Čechách po přepočtu na osm lidí to zase tak závratná částka nebyla. Stejné ceny byly i za ubytování. Chatička byla plně zařízená, s krbem a vlastní venkovní saunou. Na místě byly i základní suroviny jako olej, sůl, cukr apod. Je dobrým zvykem spotřebované věci zase dokoupit. Ne jenom na pronajatých chatách, ale i na chatičkách, které jsou volně přístupné ve finských národních parcích.

Tipy na výlet: Mně osobně stačilo toulat se nádhernou krajinou v okolí naší chaty. Nedotčená příroda, stáda divokých sobů a odraz měsíčního světla v zamrzlém jezeře. Cestu jsme totiž absolvovali v prosinci, kdy se na řasách držela ledová krusta a světlo se ztrácelo jako zásoby vodky. Ani to nám nezabránilo v průzkumech okolí.

Další tipem na výlet je samotné městečko Rovaniemi. Je zde spoustu galerií, muzeí (Arktikum atd.), ale také spoustu malých handmade krámků, kde si můžete poklábosit s milými „domorodci“ Ani pověstné finské sekáče či naše oblíbená jídelna Rax bufet nezklamali. V Rovaniemi taky nechyběl Lidl nebo Prizma, kam jsme jezdili na větší nákupy. Obchodní centra jsou většinou umístěna na krajích měst.

Kousek za Rovaniemi leží Santova vesnička. Plná krámků se suvenýry, dárky, jídlem a taky Santou, se kterým se leze vyfotit. Je možnost také zaslání pohledu, ale ceny jsou mnohonásobně vyšší. Jako správný antikonzument jsem tuto aktivitu vynechala. Santovou vesničkou prochází také přímo polární kruh v podobě čáry nakreslené na zemi, ale i tak to byl celkem hezký pocit. Stát jednou nohou už „někde jinde“.

V rámci našeho pobytu jsme si udělali i výlet do národního parku Pyhä-Luosto cca 120 km směrem na sever. Cesta autem byla bez problémů, zaparkovali jsme u místního infocentra, kde jsme se šli zeptat na přístupnost chat a prostupnost stezek. Díky tuhé zimě byla však chata určená na přenocování uzavřena a otevřena byla jen denní. I přesto jsme se rozhodli, že v ní přenocujeme. Milá slečna v infocentru nás navíc vybavila podrobnou mapou parku, takže jsme si ještě před startem zvolili trasu, protože slunce se již pomalu klonilo k západu. Bylo poledne. Cestou od parkoviště k výchozímu bodu jsme se stihli úspěšně několikrát ztratit. Ale nakonec jsme se vydali zasněženým údolím k naší chatičce. Na místo jsme došli kolem třetí hodiny, takže za tmy. Endorfíny nás však nutili zkusit jít dál. Znáte ty vtipy poslední slova před smrtí? Něco ve stylu: Nezkusíme si těch pět kilometrů neznámo kam prošlapat cestu tím nejhlubším sněhem za úplné tmy? Po hodinové cestě, kdy jsme se střídali v prošlapávání cesty, jsme ušli asi půl kilometru a vrátili se zpátky. Ležení na chatě jsme vyrobili ze stolů a laviček, zapálili krb, a uvařili si čaj z jehličí, otevřeli si plechovku sobího masa a do rána se střídali v přikládání do kamen. Cestu zpátky jsme zvolili kolem lyžařského střediska. Odměnou nám byl růžový východ slunce, zamrzlé vodopády a rtuť teploměru v hlubokém mínusu. Na zpáteční cestě jsme se posilnili v info centru pověstnou finskou kávou nasedli do auta s vyhřívanými sedačkami a vydali se směr Rovaniemi. Pro turistiku doporučuji prostudovat stránky outdoors.fi.

Za polárním kruhem jsem zažila ty nejkrásnější rána, večery a celé dny, které zatím nic nepřekonalo.

Arktikum
1

Santova vesnice
2

Rozcestník v Pyhä-Luosto
3

Pyhä-Luosto
4

Na vlastní pěst hlubokým sněhem
5

Čaj jehličnan
6

Naše chata na jednu noc
7

Ranní výhled Pyhä-Luosto
8

Východ slunce Pyhä-Luosto
9

Východ slunce Pyhä-Luosto
10

Východ slunce Pyhä-Luosto
11

Sobí farma
12

Okolí Rovaniemi
13

Lesy v okolí Rovaniemi
14

Naše chata u Rovaniemi
15

Zamrzlá krajina
16