1. den – Praha – Dubaj

Do Dubaje jsme se vydali v březnu 2015 jako parta tří kluků: Já – Honza, Daniel a Břeťa. Pro Čechy a Slováky není potřeba žádné vízum, takže nebyl problém koupit letenku a letět. Odlet z Prahy proběhl s menším zpožděním v 11:00. Letenky jsme měli od společnosti SMARTWINGS, ale let samotný bohužel provozoval TRAVEL SERVICE. Takže sbohem dobře vybavené letadlo a včasný čas odletu. 6 hodin letu uteklo rychle. Během letu se podával jeden oběd (guláš, špenát a bramborové knedlíky) a jeden malý snack (tatranka). V 19:30 už jsme čekali na zavazadla v příletové hale v Dubaji. Přímo z letiště vede červená trasa metra, která Vás dopraví na většinu populárních míst. Koupili jsme si jednorázový lístek za 6 AED a vyrazili do městské části Deira, kde jsme měli zabookovaný **** Hotel Montreal.

Vystoupili jsme na stanici UNION, což je přestupní stanice mezi červenou a zelenou linkou. Je tu dost frmol a všude spousta lidí. U metra bych se rád ještě zastavil. Je na první pohled nové, jako většina věcí v Dubaji, čisté a nic tu nesmrdí ani neteče. Je tu zakázáno kouřit, jíst, pít a prostě cokoliv, co by mohlo metro znečistit. Trasy jsou přehledně značené a většina lidí si kupuje nabíjecí kartu. Pro turisty je stříbrná karta, která stojí 25 AED a je na ní 19 AED kredit. Nabít si na ni pak můžete, kolik chcete. Pokud se pohybujete v jedné zóně, zaplatíte 3-6 AED. Pokud jedete dál do dalších zón např. do Marina City, zaplatíte 7,5 AED. Nám na týden vystačil kredit 100 AED.

Venku z metra nás čekala večerní teplota kolem 21 stupňů. V hotelu nás přivítali příjemným vystupováním. Po check-in nám odnesli zavazadla do pokoje, který odpovídal fotkám na internetu, takže žádný podvod. V hotelu měl být i bazén, tak jsme nedočkavě vyběhli do posledního poschodí okouknout, jaký bude. Byl moc pěkný s několika lehátky a gaučíky kolem, ale se studenou vodou. Pak už následovala jen večeře v místní indické restauraci. Ta nás příjemně překvapila. Dali jsme si tradiční arabský kebab což je mleté maso na špejli opečené na ohni. Jako příloha spousta zeleniny a česneko-tvarohová a horčicová omáčka s arabským chlebem. Tohle jídlo je tu celkem klasika, ale každý ho dělá trošku jinak, Ind dává kari, Arab hodně chilli a Číňani to mají tak napůl. Po večeři už na nás přišla únava z celodenního cestování, takže jsme šli spát.

Dubaj-1-1

Dubaj_1_2

Dubaj_1_3

Dubaj_1_5

Dubaj_1_7

Dubaj_1_9

Dubaj_1_4

Dubaj_1_6

Dubaj_1_8

Dubaj_1_10

2. den – Jumeirah Beach, Marina City, Dubaj Mall

Hned první den jsme si trošku přispali. V Dubaji je o 3 hodiny více než u nás a my jsme se probudili kolem deváté hodiny. Vyrazili jsme na snídani, která byla netradiční. Připomínala spíše oběd. Na výběr byla jakási kaše, kuřecí maso s grilovanou zeleninou, francouzský toust, cizrnová kaše, ovesná kaše, vaječná omeleta, salám, sýry, různé druhy pečiva, zelenina a ovoce. Samozřejmostí je pak káva, čaj a džus.

V 10:30 už jsme upalovali se sbalenými batůžky směr stanice UNION a pak na pláž Jumeirah Beach. Metro je bohužel od pláže pěkný kus takže nás čekala asi 3 km cesta v 35 stupňovém vedru k pobřeží. V dálce už se blížil hotel Burj Al Arab nazývaný díky svému tvaru plachetnice. První, kam jsme došli, byl hotelový komplex Medinat Jumeirah. Jedná spíše o celou čtvrt postavenou v historickém arabském duchu. Mezi domy se klikatí vodní kanál a palmové promenády. Připomíná to tu trošku arabské Benátky. Uvnitř budov najdeme dobově nazdobená tržiště se spoustou obchodů a restaurací. Vládne tu opravdu pěkná atmosféra a člověk si připadá, jako byl se opravdu nacházel někde v arabském městečku ve středověku. Opak je ale pravdou komplex tu stojí teprve několik let a najdete tu pobočky jak luxusních obchodů, drahých restaurací tak i jeden z nejdražších hotelů v Dubaji nebo pobočku známého klubu Pacha Ibiza. Nemusíte však utrácet, abyste si procházku uličkami a vodními kanály užili. Pokud byste si chtěli užít trochu luxus, můžete si koupit vstupné na soukromou pláž za 425 AED (v ceně je 150 AED konzumace v místních restauracích).

Protože bylo krátce po poledni a teplota pořád stoupala, vydali jsme se hledat veřejnou pláž na ochlazení. Po chvilce bloudění jsme si raději vzali taxi a nechali se tam odvést. Veřejná pláž se nachází na pravé straně od hotelu Burj Al Arab, která je takových výchozím bodem, protože je odevšad vidět, pokud není zrovna mlha. Pláž je obyčejná ale čistá. Je tu jemný bílý písek, čistá azurová voda, sprchy i kabinky na převlečení. Nikdy tam nebylo narváno tak, že by si každý nenašel svůj kousek soukromí. Nečekejte však žádné palmové háje. Ty tu zajisté vyrostou časem, ale dnes v březnu 2015 je tu jen písek, pár laviček, wc a sprchy s kabinkami. Všude okolo se stále staví, takže se máme do budoucna na co těšit.

Kolem čtvrté odpoledne jsme osvěženi vyrazili autobusem do čtvrti Marina. Tam jsme si prohlédli s otevřenou pusou nádherné mrakodrapy, které tu rostou jak houby po dešti. Celou Marinou protéká kanál, na kterém kotví nebo proplouvají lodičky. Silně mi to tu připomínalo Chicago, jen budovy jsou tu více futuristické. Kolem kanálu vede 7 km pěších tras a ty jsou lemované restauracemi a kavárnami. Za mě je Marina nejhezčí část Dubaje vůbec. Po krátké svačině jsme vyrazili na metro a přesunuli se nakoupit chybějící čepice proti slunci do Dubaj Mall. První, co nás překvapilo, byl asi 1,5 km dlouhý tunel. Ten sice usnadňuje cestu dopravními pásy a nemusíte díky tunelu bloudit přes staveniště a ulice, které se všude kolem nacházejí, ale je opravdu dlouhý a cesta v něm neutíká. Po cestě se můžete za sklem kochat nejvyšším mrakodrapem na světě – Burj Kalifa a dalšími jeho menšími bratříčky okolo. Jinak je tato čtvrť až na pár výjimek velké staveniště a parků nebo zeleně tu najdete jen pomálu, většinou kolem fontány. Jak již bylo řečeno, všechno se teprve staví, aby to bylo připraveno na EXPO 2020.

Když jsme konečně dorazili do gigantického obchoďáku Dubaj Mall, nedalo nám moc práce se ztratit. Je to tu samá křižovatka a ve 4 patrech na obrovské ploše najdete snad všechny značky všeho. Některé části jsou architektonicky moc pěkné a najdete tu mimo jiné i největší akvárium nebo zoo. Pokochali jsme se několika technologickými novinkami v obchodech, nakoupili potřebné věci a vyrazili zpět na hotel. Venku už byla tma a naše nohy už hlásily, že si žádají odpočinek. Opět přeplněným metrem jsme dorazili do naší čtvrti Deira a po cestě jsme povečeřeli u místních tradiční kebab a grilované maso. Pak už následovala jen sprcha, zhodnocení zážitků a spánek.

Dubaj_2_1

Dubaj_2_2

Dubaj_2_3

Dubaj_2_4

Dubaj_2_5

Dubaj_2_6

Dubaj_2_7

Dubaj_2_8

Dubaj_2_9

Dubaj_2_10

Dubaj_2_11

Dubaj_2_12

Dubaj_2_13

Dubaj_2_14

Dubaj_2_15

Dubaj_2_16

Dubaj_2_17

Dubaj_2_18

Dubaj_2_19

Dubaj_2_20

Dubaj_2_21

Dubaj_2_22

Dubaj_2_23

Dubaj_2_24

Dubaj_2_25

Dubaj_2_26

Dubaj_2_27

Dubaj_2_28

Dubaj_2_29

Dubaj_2_30

3. den – Park Aquaventure, Aquarium a noční Marina

Na dnešní den byl naplánován relax a adrenalin ve vodním parku Aquaventure, který se nachází na vrcholku umělého ostrova ve tvaru palmy hned vedle hotelu Atlantis. Vyrazili jsme hned po snídani a kolem poledne už jsme stáli na stanici jednokolejného vlaku na okraji ostrova. Ten nás za poplatek 25 AED za zpáteční jízdu převezl přes celý ostrov a poskytl nám pohled na to, jaké bydlení je tu k dispozici a jak vypadají umělé zátoky a pláže. Cílová stanice je přímo u hotelu Atlantis a skrz atrium s několika obchody vejdete do akvaparku. Nejlevnější vstupné je za 250 AED za dospělého na celý den. Můžete však vybírat z různých výhodných balíčků například s jídlem, skříňkou nebo v kombinaci s akvariem The Lost Chambers. Osobně doporučuji zakoupit lístek v kombinaci s akvariem za 300 AED a ušetříte 50 AED, než kdybyste je kupovali zvlášť. Akvárium je úžasné a rozhodně stojí za to. Pokud nemáte s sebou nic cenného, skříňku ani nepotřebujete a batoh s věcmi si můžete nechat někde na lehátku. Já měl v batohu foťák za 60 tis. a nechal jsem ho tam taky. V Dubaji je velmi bezpečno a obecně se říká, že je minimální šance, že se Vám tu něco ztratí. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že je to pravda.

Akvapark se chlubí, že je největší na východě a je opravdu velký. Parku dominují dvě obří aztécké pyramidy, ze kterých vede desítka vodních drah, tobogánů a skluzavek. Po parku se můžete pohybovat pěšky skrz nádherné zahrady nebo umělou řekou na nafukovacích kruzích. Cestu vám zpestřují peřeje, víry, nárazové vlny, jeskyně a spousta dalších vychytávek. Na řadě skluzavek se jezdí na již zmíněných kruzích buď v jednom, nebo ve dvou lidech. Najdete tu i adrenalinové atrakce, kde se jezdí na člunech až v osmi lidech. Jedno z velkých lákadel je dvojice skluzavek, která vede skrz akvárium, takže kolem Vás za průhledným plastem plavou žraloci, rejnoci a další rybky. Ta s názvem shark attack, nabízí zážitek ve dvou na člunu a akvárium projedete pomalu a užijete si ho. Ta rychlejší je tobogán, na kterém dosahujete rychlosti až 80 km/h a v této rychlosti nevidíte nic, jen stříkající vodu. Pokud by Vám nestačila nabídka atrakcích v ceně lístku, můžete si připlatit za potápění v akváriu, nebo provazovou lanovku, kterou jsem za 50 AED absolvoval a mohu ji doporučit. Čeká Vás divoká jízda rozdělená na 4 části, kdy se budete vznášet nad parkem a jezdit mezi pyramidami a věžemi na pláži. Pláž jako taková je součástí parku a je opravdu krásná. Najdete tu stín pod palmami, jemný bílý písek, hřiště na beach volejbal, bary a lehátka u křišťálově čistého a mělkého moře.

Jako velké pozitivum musím vyzdvihnout minimální fronty. Měl jsem možnost navštívit Aquaparky menší i větší v Evropě nebo v USA na Floridě a všude byly i několikahodinové fronty na ty TOP atrakce. Tady nic, nikde jsme nestáli déle jak 5 minut a atrakce tu byly na lepší úrovni, než jinde, prostě si celý den jen užíváte. Jako negativum bych vytkl pouze předražené občerstvení a pití. 18 AED za láhev limonády když v marketu stojí 1,5 AED, mi přijde opravdu dost. Po 5 hodinách už jsme byli tak fyzicky vyčerpaní z řádění, že jsme se rozhodli radovánky ukončit. Slunce už pomalu zapadalo a mě čekala ještě prohlídka akvária The Lost Chambers.

Byla to moje první prohlídka akvária vůbec a musím říct jedním slovem WOW. Kulisy, výzdoba akvárií, velikost a barevné nasvícení bylo perfektní. Celý interiér je ve stylu ztracené Atlantidy, před obřími akvárii je posezení a vy se za rytmů atmosférické hudby můžete jen kochat. V celém akvárium je většinou tma, takže vám výhled neruší žádné odlesky. To ocení především fotografové. Najdete tu stovky exotických ryb hrající všemi barvami, žraloky, rejnoky, medúzy, kraby a spoustu dalšího. Prohlídka zabere, pokud si ji chcete opravdu v klidu vychutnat, cca hodinu a akvárium je jak velikostí tak zážitkem lepší, než to v Dubaj Mall. Za vstupné 100 AED bez Aquaparku rozhodně stojí. S Aquaparkem za 50 AED je jasná volba. Otevřeno má do 22:00.

Při zpáteční cestě vlakem do Mariny už nás obklopovala tma. Kluci už byli unavení a chtěli na hotel. Já jsem se vydal nafotit po Marině nějaké noční fotky. Abych dostal do záběru celé mrakodrapy, potřeboval jsem nějaké vzdálenější místo u pláže. Volba padla na přístav. V tom bohužel probíhala nějaká VIP výstava lodí. Nebyl bych to já, abych to vzdal a pokusil jsem se obejít oplocení přes přilehlou restauraci a pak po vlnolamu. Povedlo se, ale při fotografování jsem byl vyrušen a následně vykázán ochrankou pod hrozbou pokuty. Plán B byl z protějšího břehu, kde se nacházela letiště tandemových seskoků Dubaj Skydive. Tam už to bylo bez problému. Na břehu se nacházelo mimo jiné i street workoutové hřiště. Myslím, že při takovém panoramatu, které tam bylo, musí cvičení bavit každého. Po nafocení několika fotek jsem se přesunul na procházku po noční promenádě skrz Marinu. Nádhera, těžko popsat tu atmosféru tam. Asi to trumflo i mou srdeční záležitost New York. Pro milovníky moderní architektury je to doslova pastva pro oči. Z okolních barů a restaurací voní vodní dýmky a dobré jídlo. Po hladině se střídají nazdobené, vyhlídkové lodě a všude klid a pohoda. Jen si sednout na lavičku, otevřít něco k pití a nasávat atmosféru. Pokud bych chtěl někdy v Dubaji bydlet, bylo by to tady. Po několika hodinovém courání a hledání toho nejlepšího záběru k vyfocení jsem už i já byl unavený tak, že jsem vyrazil směrem k metru. Dubaj je opravdu velké město, takže jen cesta metrem z Mariny do Deiry trvá 30 minut. Na hotelu následovala už jen malá večeře, prohlédnutí fotek a po půlnoci jsme všichni usnuli jak nemluvňata.

dubaj_3_1

dubaj_3_2

dubaj_3_3

dubaj_3_4

dubaj_3_5

dubaj_3_6

dubaj_3_7

dubaj_3_8

dubaj_3_9

dubaj_3_10

dubaj_3_11

dubaj_3_12

dubaj_3_13

dubaj_3_14

dubaj_3_15

dubaj_3_16

dubaj_3_17

dubaj_3_18

dubaj_3_19

dubaj_3_20

dubaj_3_21

dubaj_3_22

dubaj_3_23

dubaj_3_24

4. den – Relax u bazénu a Marina

Po včerejší adrenalinové jízdě jsme si dopoledne trochu přispali a po snídani se do oběda vyvalili u bazénu, na střeše našeho hotelu. Odpoledne jsem po včerejším nočním dobrodružství kluky vytáhl do Mariny, že to musí vidět taky.

Po asi 2 hodinové procházce po pěší stezce kolem zátoky jsme si zabookovali za 65 AED vyhlídkovou plavbu na dřevěné lodičce kolem Mariny. Sluníčko šlo pomalu na západ a loď vyjela na otevřené moře, takže jsme měli možnost sledovat panorama mrakodrapů zase z jiného úhlu. Kolem lodi lítali rackové a sluníčko se zrcadlilo od mrakodrapů. Během plavby jsme se také mohli pokochat jachtami milionářů, kteří se přijeli pochlubit na právě probíhající veletrh. Asi hodinová plavba skončila po západu slunce a my jsme se uvelebili v příjemné restauraci na břehu Mariny. Ceny v restauracích nejsou vzhledem k lokalitě nějak přehnané. Volba padla na steak s houbami za 58 AED. Jídlo nebylo žádný zázrak, kuchyně v naší čtvrti byla mnohem lepší, ale to nám nezkazilo večerní atmosféru.

V Marině jsme si mohli všimnout, že je to velmi mladé město. Obyvatelé tu jsou sportovci, každou chvíli kolem vás proběhne nějaký běžec, žije tu dost cizinců, kteří tu nespíš pracují v IT a finančním odvětví. Nepotkali jsme tu snad žádného důchodce nebo staršího člověka. Ze zvědavosti jsme pátrali, za kolik se tu dá pořídit byt. Přímo od majitele mrakodrapu bez zprostředkovatele se dá sehnat 3+1 kolem 7 mil. korun. Po Marině jezdí také jediná tramvaj, která v Dubaji je. Jedná se samozřejmě o moderní plně elektronické vlaky bez řidiče, jaké jsou i v dubajském metru.
Za svitu nočního města následovala už pak jen cesta metrem do hotelu.

dubaj_4_1

dubaj_4_2

dubaj_4_3

dubaj_4_4

dubaj_4_5

dubaj_4_6

dubaj_4_7

dubaj_4_8

5. den – Deira a Burj Kalifa

Pátek je den, kdy se v Dubaji nemaká. Alespoň tak jsme to pochopili z toho, co nám bylo řečeno. Když jsme dorazili v 11 hodin k metru tak nejezdilo z důvodu pravidelné odstávky. Polovina obchodů byla zavřená, tak jsme se vydali pěšky na pobřeží řeky, která odděluje starou a novou Dubaj. Na pobřeží parkovaly stovky lodiček od těch malých až po velké, nákladní, dřevěné kocábky. Místní převozník nás ukecal, že nám udělá soukromou plavbu za 25 AED a vyhodí nás na druhé straně, kde byl náš cíl Dubajská mešita a stará pevnost. Po řece sem a tam plavou malé dřevěné kocábky, které fungují na principu, že převáží za 1 AED lidi z jedné strany na druhou a všichni sedí na lavici uprostřed lodě. Někdy je tam pár lidí jindy třeba i 20.

Mešity jsou pro turisty až na pár výjimek nepřístupné, takže jsme si prohlédli pozůstatky starého města a vydali se na trh OLD SOUK. Jestli Vám vadí, když Vás Vietnamci v ČR lákají do svých stánků, tak tady je to doslova peklo. Stačí se jen podívat na něco u stánku, už se o Vás přetahují a tahají dovnitř a nezapomenou u toho pořád opakovat GOOD PRICE FOR YOU. Atmosféra trhu je pěkná a autentická, místy zavoní koření nebo tabák, ale člověk musí být imunní vůči stánkařům. Základem tu je všechno smlouvat. S cenou se běžně dostanete i na polovinu. Nakoupit si můžete hlavně kašmírové šátky, šaty, koření nebo tradiční místní sladkosti a spoustu dalšího sortimentu. Jednu takovou bonboniéru jsme si za 25 AED koupili a byla dobrá. Kombinace medu, oplatek a dalších neznámých věcí. Nebylo to moc sladké, ale dobré. Narazíte tu samozřejmě i na pochybné prodejce padělků hodinek ROLEX, kabelek LV, Gucci, iPhonů 6 a spousty dalšího. Každý den v 12:30 začne z okolí znít zpěv, který svolává věřící do mešit na pravidelné modlení v 13:00. Všichni věřící proto okamžitě zavírají a přesouvají se do mešit. Kolem třetí jsme si dali oběd a vyrazili jsme metrem k nejvyššímu mrakodrapu na světě: Burj Kalifa, kde jsme měli zarezervovanou od 17:30 prohlídku.

Po absolvování dlouhého propojovacího tunelu vedoucí ze stanice metra do Dubaj Mall jsme chvilku bloudili a po té z patra G našli vchod do mrakodrapu Burj Kalifa. Burj Kalifa je 828 m vysoký a má 189 pater. Postavený byl za neuvěřitelných 6 let a slavnostní otevření proběhli 4. ledna 2010. Rezervaci doporučuji udělat přes internet, ceny jsou mnohem lepší než přímo na místě. V případě západu slunce to na internetu vychází na 195 AED do 124 patra. Na místě za to samé zaplatíte 400 AED a ještě nemáte jistotu, že už nebude na daný čas vyprodáno. Březnový čas 17:30 je ideální, protože vidíte výhled jak ve dne při západu slunce, tak po chvilce čekání i v noci, což je ještě lepší podívaná. Při stání krátké fronty asi 10 minut, máte možnost na televizích a fotkách sledovat jak probíhala výstavba a spoustu zajímavých technických informací. Atrakce se hodně podobá Top of the Rock v NY, kde se šejkové určitě inspirovali. Výtah Vás vytáhne do 124 za neuvěřitelných 60 sekund a po cestě dolu Vám pěkně zalehnou uši. Nahoře už Vám nic nebrání kochat se výhledem. Vyhlídka je z poloviny uvnitř za sklem (takže se při focení leskne) a z druhé poloviny venku také za sklem s mezerami pro foťák. Výhled je pěkný, ale tím, že je Dubaj stále velké staveniště, tak se tomu New Yorku rozhodně nevyrovná. Čas od času se v Dubaji udělá takový písečný opar nebo mlha. Pokuste se podle předpovědi naplánovat cestu na Burj Kalifu v den, kdy není, jinak toho moc neuvidíte.

Po úplném setmění a nafocení fotek jsme se vydali na cestu dolů, kde jsme povečeřeli a vyrazili na fontánovou show, která je hned pod mrakodrapem a lze ji sledovat i z vrcholku. Na písničku tu každých 30 minut máte možnost shlédnout vodní choreografie a kochat se při tom výhledem do okolí. Tady je opět šejkové inspirovali v Las Vegas, kde podobná atrakce je také. Kolem jezera, ze kterého fontány tryskají, vede pěkná promenáda lemovaná parčíky a pěknými mrakodrapy. Najdete tu také vhodná místa, odkud se dá Burj Kalifa pěkně vyfotit. Na jezírku plují opět lodičky a hlavně v noci, kdy není vidět, že se okolo staví, je tu moc příjemná atmosféra. Krátkou obchůzkou po okolní hlavní třídě jsme zakončili večer. Objevili jsme koleje pro plánovanou tramvaj okopírovanou ze San Franciska a přesunuli se zpět do hotelu.

dubaj_5_1

dubaj_5_2

dubaj_5_3

dubaj_5_4

dubaj_5_5

dubaj_5_6

dubaj_5_7

dubaj_5_8

dubaj_5_9

dubaj_5_10

dubaj_5_11

dubaj_5_12

dubaj_5_13

dubaj_5_14

dubaj_5_15

dubaj_5_16

dubaj_5_17

dubaj_5_18

dubaj_5_19

6. den – Desert Safari

Na dnešní den odpoledne jsme měli zamluvené pouštní safari. Dopoledne jsme strávili u bazénu a ve 3 hodiny nás vyzvedl chlapík s bílé Toyotě Land cruiser. Vybral si od každého 125 AED za program od 15-21 hodin i s cestou. V ceně bylo řádění a driftování po poušti v Jeepu, jízda a focení na velbloudovi, vodní dýmka, večerní grilování s rautem a vystoupení tanečnic. Za příplatek 100 AED jsme si mohli půjčit na 10 min čtyřkolku a zadovádět si na ní v poušti.

Cesta do pouště trvala asi půl hodiny, po cestě jsme mohli sledovat, jak vypadá okolí Dubaje a jak písek pohlcuje silnice a místa, která nikdo neudržuje. Po příjezdu na místo bylo potřeba upustit vzduch z pneumatik a hurá na vyjížďku. Všichni povinně připoutat a hurá z kopce dolů. Klobouk dolů, co s námi všechno řidič prováděl. V autě nás bylo 7, takže slušná váha a Toyota to bez problému zvládala. Jízda trvala asi 15 minut a pak jsme dojeli do kempu uprostřed pouště. Tam bylo připravené posezení, velbloudi, občerstvení, záchody a čtyřkolky. Najdete tu také stánky s různými suvenýry a bar.

Nafotili jsme se při projížďce na velbloudech a většina si půjčila na blbnutí čtyřkolky. Písek je opravdu jemný a měkký, takže i když se při skoku nebo driftu člověk převrhne, padáte do měkkého. Nesmí na Vás ale přistát čtyřkolka, ta už něco Váží. Jinak má člověk dostatek času projít se po poušti a nafotit si fotky. Je dobré mít brýle, jinak budete mít písek v očích.

Po setmění se všechna auta z okolí sjedou do kempu a začne večerní grilování. Večeře byla formou bufetu, každý může sníst, kolik chce, dokud jídlo nedojde. Po jídle začala taneční show břišních tanečnic a tanečníků. Po západu slunce už je v poušti docela zima, proto je dobré vzít si mikinu. Kolem půl deváté po skončení tanců jsme nasedli zpět ke svému řidiči a následovalo další, ještě adrenalinovější řádění v písečných dunách. Chvílemi jsme se skoro báli, že se auto převrátí na střechu, ale řidič měl vše pod kontrolou.

Po cestě domů jsme pak unavení od sluníčka usínali. Řidič nás odvezl před hotel, poděkoval a rozloučil se. My, natěšení na sprchu, s pískem úplně všude, také poděkovali a odebrali se spát.

dubaj_6_1

dubaj_6_2

dubaj_6_3

dubaj_6_4

dubaj_6_5

dubaj_6_6

dubaj_6_7

dubaj_6_8

dubaj_6_9

dubaj_6_10

dubaj_6_11

dubaj_6_12

dubaj_6_13

dubaj_6_14

dubaj_6_15

dubaj_6_16

dubaj_6_17

7. den – Jumeirah Beach, Mall of Emirates, večerní Old Souk

Dnes nás čeká předposlední den. Po snídani jsme se rozhodli vyzkoušet dopravu na pláž pomocí taxi. Cesta metrem nebo autobusem je na hodinu a nám se dnes nechtělo postávat ani chodit. Taxíkem jsme byli na pláži asi za 20 minut za 40 AED. To není o moc víc než, když bychom jeli metrem. Jízda taxíkem se celkově v Dubaji vyplatí, a pokud jste 3-4, může být i levnější než MHD. Asi 2 hodiny jsme se koupali na public beach vedle plachetnice a pak se vydali dalším taxíkem kousek vedle do Medinat Jumeirah, kde jsme už jednou byli. Ve stínu jsme se zchladili a prošli jsme si krámky. Honza nafotil několik nových fotek z míst, která objevil. Chtěli jsme navštívit i soukromou hotelovou pláž, ale když jsme zjistili, že stojí 425 AED vstup, tak jsme to zavrhli, vrátili se raději na pláž veřejnou a pokračovali v opalování.

Kolem čtvrté odpolední jsme už mě