15-16.2.2013 – Thajsko
1. Den
Cesta do Thajska, Ao Nang

Do exotického Thajska jsme vyrazili 15. února 2013. Tou dobou je tam ideální počasí na dovolenou, období sucha a teploty kolem 36 stupňů. Jak už je u mě zvykem, na dovolenou jsem vyrazil opět jen s letenkou a se dvěma cestovateli Honzou (spolužák z VŠ) a jeho kamarádem Vildou. Naše cesta začala v pátek ráno na letišti, odkud nám letělo v půl dvanácté letadlo do Moskvy. Odbavení proběhlo rychle a v pohodě, měli jsme jen příruční zavazadla, abychom toho nemuseli moc tahat na zádech. První let trval cca 2 hodiny a po něm jsme strávily 3 hodiny čekáním v Moskvě na přestup do Bangkoku. Následný let byl dlouhý a nudný. 10 hodin času na sledování filmů a jídla. Spát se moc nedalo, protože motor dost hučel.

V 8:30 ráno jsme se konečně přilepili na zem, protáhli se a urychleně vyběhli do příletové haly vyplnit imigrační formuláře. Měli jsme něco přes hodinu času, abychom se dopravili na 50 km vzdálené letiště, odkud nás čekal poslední přelet na jih Thajska. Když jsme vylezli z letiště, dostali jsme facku horkým vzduchem, který byl po hodinách v klimatizovaném prostředí opravdu šokující. Hned před příletovou halou jsme odchytli růžový taxík a začali smlouvat cenu. Thajsko je známé tím, že všechny ceny musíte smlouvat, protože se na každém turistovi snaží vydělat. Řidič chtěl 500 BTH. Řekli jsme, že dostane 300, když tam budeme včas. Souhlasil a jelo se. Cesta vedla po rychlostní, několika proudové silnici, kde se všichni předhánějí, jak se jim zachce. Každý spěchá a cpe se dopředu. Řidiči jsou tu opravdoví piráti. Letadlo jsme stihli a po dalších 2 hodinách letu do Krabi a půl hodině jízdy dalším taxi jsme konečně dorazili do hotelu ve městě Ao Nang. Hotel byl pěkný, pokoj čistý a prostorný. Dali jsme si sprchu a vyrazili na pláž a nákupy.

Městečko Ao Nang je turisty dost navštěvované město. Jezdí odtud lodě a zájezdy do všech směrů a pro lidi, co chtějí jezdit na výlety, je to ideální místo na bydlení, protože tu hotely nejsou tak drahé. Hlavní pláž byla plná lidí, co dnes přiletěli. Na hladině se všude pohupovali dřevěné kocábky a v dálce se rýsovaly siluety desítek ostrovů. Všude kolem se tyčily vysoké skály, kvetly nejrůznější rostliny, palmy a ze stromů padalo barevné listí. Příroda je tu opravdu nádherná. Rozhodli jsme se projít pláž a najít nějaký flek jen pro nás. Když jsme došli na konec, kolem skály před námi vedla opičí stezka, po které jsme se vydali. Za skálou nás čekala skoro prázdná pláž s nádherným resortem. Bylo tu také molo, na kterém jsme se uvelebili. Já jsem coural po okolí a fotil, kluci mezitím usnuli na pohupujícím se molu. Když sluníčko začalo zapadat, rozhodli jsme se při západu povečeřet v resortu na pláži. Byla tu opravdu krásná atmosféra. Byl únor, u nás sněžilo a my seděli na krásné pláži lemované palmami, vedro a nádherné počasí. Pomenší večeři jsme se už za tmy vydali opičí stezkou zpět do města.

Ve městě uličky osvětlovali barevné lampióny a my měli ještě na něco chuť. Zalezli jsme na jednu terasu a objednali si jídlo. Obsluha tu byla šílená, všechno trvalo a půlku věcí zapomínali. Salát, který jsme si objednali, bylo jedno z nejpálivějších jídel, co jsem v životě jedl. A to tam byla samá zelenina. Nedalo se to dojíst. Od té doby jsme si dávali sakra bacha na to, co si objednáváme. Po cestě na hotel jsme zjistili dopravu na náš zítřejší cíl Railey Beach o kousek dál. Na hotel jsme dorazili kolem desáté v noci, lehli a okamžitě usnuli. Byla to velice náročná cesta a moc jsme se těšili na to, co tu na nás čeká.

Ao Nang
thajsko-kabrt-1

Ao Nang
thajsko-kabrt-2

Ao Nang
thajsko-kabrt-3

Ao nang
thajsko-kabrt-8

17.2.2013 – Thajsko
2. Den
Railey Beach, Cave Beach

Druhý den ráno jsme se krásně vyspalí vyhrabali asi v 9 hodin. V hotelové hale byla zdarma malá snídaně v podobě toustů s máslem a marmeládou, káva a čaj. Zabalili jsme si věci a vyrazili jsme do města zajistit si místa na lodi na dnešní plavbu. Po cestě jsme s Vildou ochutnali poprvé v životě čerstvý kokos. Za cenu 40 bth (25 Kč) nám žena u stánku usekla mačetou vršek zeleného kokosu, který byl naplněný vodou až po okraj. Voda uvnitř byla nasládlá a chutnala po banánech a kokosu.

Ke kokosovému džusu to mělo ale hodně daleko. Krásně nás to osvěžilo a u stánku cestovní agentury jsme za 100 bth na osobu koupili lístky na loď. Na pláži si nás naložil týpek na dřevěnou kocábku a vyrazili jsme na cestu. Čekala nás jen krátká asi půl hodinová plavba na 15 km vzdálenou Railey Beach nacházející se na malém výběžku. Venku bylo krásné počasí, sluníčko pražilo a občas se objevil mráček. Během plavby jsme se kochali skalnatým pobřežím a spoustou zeleně kolem.

Na cílové pláži nás čekal krásně jemný bíložlutý písek, palmy a malá vesnička s resorty a obchody. Skrz resorty jsme se vydali hledat ten náš. Asi po půl hodině bloudění v krásných zahradách jsme našli náš hotel, který byl za bambusovým plotem. Vrátka nikde tak jsme si udělali díru v plotě a prolezli skrz. Ubytování proběhlo v pořádku a rychle. Bylo lehce po obědě a my se šli osvěžit do bazénu v krásné zahradě. Chvilku jsme relaxovali, ale měli jsme žízeň, tak jsme se vydali najít nějaký obchůdek a prozkoumat okolí. Chtěli jsme někam bokem z hlavní pláže, kde byla většina lidí, tak jsme se vydali za skálu s tím, že tam bude jistě klidněji. Přelezli jsme skalní výběžek, který byl pokrytý pralesem a vylezli jsme na pláži zvané Cave beach. Byla tam obří horolezecká stěna přímo na pláži a po ní lezla asi desítka lidí.

Pro ne horolezce tu byl bambusový žebřík na vyhlídku. Tu jsme samozřejmě taky vyzkoušeli a pak se šli zchladit do vody. Kolem nás padaly kokosy a z chatrčí u pláže vonělo pečené maso. Pomalu nám taky vyhládlo tak jsme si šli něco dát. Podmínky tu byly dosti pralesní, takže nečekejte žádný luxus. Podle názvu jsme něco vybrali. Kluci kuře na grilu s rýží a já jakousi polévku s kuřetem, každý asi za 70 bth. Místní neumí skoro vůbec anglicky, takže když bylo jídlo hotové jen zahulákali a kdo se zvedl, tomu to dali. V tom nastal problém. Nevěděl jsem jak má moje jídlo vypadat, takže když se ozvali, vzal jsem si to. Polévka to byla ale místo s kuřetem s krevetami. Mne to bylo jedno, ale pak se ozval jiný člověk, že to není jeho polévka. Žena, co prodávala, mu ale řekla, že ji mam asi já aťsi ji vyměníme. Já už měl ale půlku snědenou. Ona však pořád mlela svou, ať si to vyřídí se mnou a vrátím mu ji. Fakt na úrovni bar. Chudák turista to vzal s humorem ale bylo to fakt hustý.

Po jídle jsme se při západu slunce vydali zpět přes skálu do hotelu. Těšili jsme se k bazénu, ale nejdřív jsme museli zajistit dopravu na další den, kdy jsme chtěli plout na ostrov KOH PODA. Šokující byla cena 2500 a více za loď. Domluva to byla jak s tatarama, chvíle beznaděje střídaly výbuchy smíchu. Nakonec se vyplatilo zaplatit si za 400 bth na osobu výlet po 4 ostrovech včetně oběda a na tom našem vystoupit. Zbytek večera jsme strávili u bazénu kde byla také rodina Rusáků. Ti strašně chlastali a pouze jedna žena uměla anglicky. Mluvilo se nohama i rukama. Kluci si s nimi dali pár lahví alkoholu a podle toho také dopadla jejich noc na záchodě. Zítra vyrážíme na ostrov KOH PODA , který by měl být skoro opuštěný. Máme se na co těšit.

Railey Beach
thajsko-kabrt-11

Railey Beach
thajsko-kabrt-14

Cave Beach
thajsko-kabrt-15

Cave Beach
thajsko-kabrt-17

18.2.2013 – Thajsko
3. Den
Four Islands, Koh Poda

Těžká rána opilcova. Asi tak bych definoval vstávání pro Vildu s Honzou. Včerejší mecheche u bazénu zanechalo důsledky. V půl osmé jsme vyrazili na snídani. Všude kolem stolů mňoukaly kočky a žebraly od lidí jídlo. Byly děsně vychrtlé a jak jim člověk něco dal, už se jich nezbavil. V devět už jsme se nalodili a vyrazili na výlet four islands. Ten zahrnoval návštěvu čtyř ostrůvků: Top Island, Chicken Island, Poda a poslední, kterýsi nepamatuju. V ceně bylo také šnorchlování s rybkami u útesů a oběd na pláži. Počasí bylo krásné.

První jsme dorazili na ostrůvky Top a Chicken Island, které když je odliv, propojuje písčitý výběžek. Dopoledne byl ještě pod vodou, takže lidé se brodili po kolena ve vodě. Dostali jsme hodinu rozchod, abychom mohli ostrovy prozkoumat. Všude kolem bílý jemný píseček, skály a různé druhy rostlin. Ostrovy to byly malé, pláž se dala přejít za půl hodiny. A kdyby člověk přeplaval cca 500 m, dostal by se na ostrov Poda, na kterém budeme obědvat. Na jedné z pláží jsme objevili houpačku a lano na stromě. Hned jsme na něm začli blbnout a fotit se. Bylo to tu jako v ráji, všude krásná mělčina, průzračné moře a v něm rybky. Když voda na výběžku začala ustupovat, lodě s turisty začali odplouvat na další místa. My jsme vyrazili k útesům potápět se. Překvapilo nás množství ryb, které ve vodě bylo. Když člověk hodil kus melounu, nebo ho držel v ruce, kolem byly v tu ráno stovky možná i tisíce žlutomodrých ryb. Rybky se lidí skoro nebály. Některé dokonce zobaly jídlo přímo z pusy. Náš průvodce házel plovoucím lidem z legrace meloun na záda, kterým pak začala voda kolem doslova vařit.

Blížilo se poledne a my jsme vyrazili na ostrov Poda. U jeho hlavní pláže trčí z vody asi 50 m vysoký skalnatý útes, podle kterého na fotce ostrov zaručeně poznáte. Na pláži bylo kolem poledne dost lidí. Všechny výletní lodě tu obědvají. My jsme dostali rýži, nudle a dva druhy omáček s krevetami a kuřetem. Pro nás tu výlet končil, protože jsme měli v kempu na ostrově zarezervovanou chatku na přenocování. Těšili jsme se na pustý ostrov, na kterém by se to mělo v odpoledních hodinách změnit. Ubytovali jsme se ve skromné chatce v kokosovém sadu a vyrazili na odvrácenou stranu ostrova, kde bylo minimum lidí. Na pláži žila rodina opic. Bylo jich asi 8 a byly lepší než televize. Pořád vyváděli různé skopičiny a kradly lidem věci. Byly ochočené, takže se nechali i krmit od lidí. Bylo to tu jak v ráji. Moře mělké a azurové modré, na pláži vysušené kořeny stromů, na stromech občas nějaký tukan a na jedné pláži dokonce zahrabaný traktor, který přinesla kdysi tsunami. Zbytek dne jsme se váleli na pláži a užívali krásného klidu. Já jsem několikrát prošel pláž až k útesům a nafotil spoustu krásných fotek. Kolem páté hodiny odpoledne už jsme na pláži byli úplně sami. Sluníčko začalo zapadat asi v 7 hodin a my se vydali zpět do kempu připravit chatu na spaní. Po cestě jsem domluvil s jedním rybářem, co zásoboval plážový bar, že nás (po dlouhém smlouvání) odveze za 3500 bth na další ostrov Phi Phi Island.

Když zapadlo slunce a byla tma, vyrazili jsme na večeři do místního baru. V kempu byl jen český pár, my tři a obsluha. Někdo žije prý ještě v pralese a to je z obyvatel ostrova vše. Po večeři jsme pokecali s Čechama, dali pár drinků a před půlnocí jsme šli spát. Během noci kdosi proběhl chatou a vyběhl ven. Já se probudil a křičel zloděj!! Pak jsem už jen slyšel venků bléééééé. Honza odpověděl: to nic, to jen Vilda zvrací. V chatě nešla elektřina a tekla jen studená voda, takže fakt romantika.

Koh Poda
thajsko-kabrt-51

Koh Poda
thajsko-kabrt-41

Chicken Island
thajsko-kabrt-25

Chicken Island
thajsko-kabrt-21

19.2.2013 – Thajsko
4. Den
Koh Poda, Phi Phi Island

Ráno jsme se probudili relativně brzy, venku byl už šramot od ptáků, sluníčko už pražilo a první lodičky s výletníky jezdily kolem. Vildovi bylo pořád špatně, Honza se taky necítil dobře tak jsem vyrazil sám na snídani. Pozdravil jsem se českým párem a posnídal ananasové palačinky. Pak jsem si zabalil foťák a vydal se do pralesa vyfotit nějaké zvíře. V lese byl strašný šramot od cikád a cvrčků. Měl jsem štěstí a vyfotil jsem velmi plachého tukana a pěkného motýla. Po tom, co jsem přešel celý prales, došel jsem na odvrácenou stranu ostrova na pláž. U vody ležela asi desítka lidí, tak jsem se uvelebil taky a užíval si klídku. Kolem oběda jsem se vrátil na hlavní pláž, kde opět všichni turisti obědvali. Pozdravil jsem se posádkou naší lodě z předchozího dne a snažil se domluvit lepší cenu za odvoz na Phi Phi Island. Levnější nikdo nebyl. Kluci už se vzpamatovali, takže jsme všichni společně strávili odpoledne na pláži.

Kolem čtvrté hodiny bylo domluveno, že nás vyzvedne rybář z předchozího dne. Čekali jsme na domluveném místě ale nikde nikdo. Zeptal jsem se jiného převozníka, jestli se náhodou neznají. Ten něco vyťukal do telefonu a dal mi ho k uchu. Tam na mě začal thajsky mluvit ten rybář, na kterého jsme čekali. Z rozhovoru tak nějak vyplynulo, že ten člověk s telefonem je náhrada a že nás odveze. Super, nalodili jsme se a hurá na cestu. Phi Phi Island byl asi 50 km daleko, což bylo asi na 2 hodiny plavby. Čas utíkal rychle a ze vzdáleného mlžného oparu začal vystupovat náš ostrov. Po cestě jsme minuli spoustu dalších ostrůvků, které byly buď jen samá skála, nebo nebyly obydlené. Když už byl přístav na dohled, cca 1 km, ozval se divný zvuk. Všichni jsme se otočili. Řidič vytáhl z vody pohon lodě a na něm chyběla vrtule. To doplaveme prohodil jsem s úsměvem ve tváři. Řidič ale tak nadšený ze zážitku nebyl, protože náhradní samozřejmě neměl a vesla taky ne. Svlékl tričko a začal s ním mávat jako s praporem. Za chvilku připlula jiná loď, ta si nás zahákla a odtáhla do přístavu. Super servis, radši nemyslet na to co by se stalo, kdyby nám upadla o půl hodiny dřív na otevřeném moři. Zaplatili jsme a vydali se skrz vesnici hledat náš hotel.

Na mapě vypadal ostrov celkem malý. Skutečnost byla jiná, čekala nás asi 4 km trasa na z přístavu na LONG BEACH kde ležel náš resort. Šli jsme skrz krásná místa a pořád bylo na co koukat. Jen ta dálka v tom vedru s bágly na zádech nebyla nic moc. Vilda, kterému bylo pořád nevolno, byl rád, že to došel. Resort byl pěkný a ležel na krásné odlehlé pláži, takže žádný hluk a bordel z vesnice. Ubytovali jsme se, a když jsme chtěli vyrazit na véču do města, přišla nevolnost i na mně. Nejspíš přehřátí organismu. Pustil jsem klimatizaci s tím, že zůstanu na pokoji a prospím se. Kluci vyrazili do města na obhlídku a najít nějakou wifi. Když se pak vrátili někdy v noci, měl jsem prý v pokoji jak v mrazáku. Mě ale bylo dobře a ráno jsem byl fit. Další den nás čeká okružní plavba kolem ostrova. Těšíme se.

Koh Phi Phi – Long Beach
thajsko-kabrt-54

Koh Phi Phi – Long Beach
thajsko-kabrt-59

Koh Phi Phi – Long Beach
thajsko-kabrt-67

Koh Phi Phi – Long Beach
thajsko-kabrt-70

20-21.2. 2013 – Thajsko
5-6. Den
Phi Phi Island, Maya Beach, Monkey Beach, Bamboo Island, Hong Island, Ao Nang

Ráno nás probudil příjemný šum moře a sluníčko. Neotáleli jsme a hned jsme vyrazili na snídani. Posezení na krásné Long Beach, ovocná snídaně+ palačinky s ananasem a banánem, vyhlídka na okolní ostrovy. Co víc si po ránu přát. Po snídani jsme si domluvili výletní loď pouze pro nás, která nás proveze kolem ostrovů v okolí. Dopoledne jsme si každý strávili po svém. Kluci na pláži a já pobíháním po ostrově, focením a také u vody.

V jednu hodinu jsme se nalodili a vypluli na ostrov, kde se natáčel film Pláž. Jako první nás čekala krásná pláž Maya Beach, která se nachází v zálivu a je obehnaná skalami. Všude jsou krásné mělčiny, jemný bílý písek a ryby. Prostě nádhera. Skály okolo vypadaly jako hradby a uprostřed pláž a menší palmový lesík. Dali jsme si hodinu rozchod a ostrov prozkoumali. Další zastávka byla mělčina s korálovými útesy a spoustou ryb kousek vedle ostrova. Tady jsme šnorchlovali a fotili se s rybami. Bylo jasno, takže sluníčko krásně prosvítilo vodu i do hloubky. Poté následovala okružní plavba kolem ostrova Phi Phi se zastávkou na Monkey Beach. Na této pláži, jak už název vypovídá, žije několik rodin opiček, podobně ochočené jako na Podě. Pěkná pláž na vykoupání, vyfocení a nakrmení opiček a hurá na další ostrov. Následoval Bamboo Island. Na ten jsme dorazili už v podvečer. Sluníčko bylo už nízko, všechno mělo krásně teplé barvy. Ostrov byl skoro prázdný, moc pěkný s opuštěným kempem. Škoda, jinak bychom tu klidně jednu noc strávili. Velikost ostrova byla podobná Podě, obejít se dal tak za 30-40 minut. Sluníčko už pomalu zapadalo a my jsme se vydali na další potápění na výběžek Shark Point, poté zpět do našeho resortu. Dorazili jsme už po západu slunce, příjemně unavení, plni zážitků. Dali jsme si rychlou sprchu a vyrazili do města na večeři. Na plážích se konali různé ohnivé show a my je pozorovali z terasy u baru.

Další den ráno jsme si naplánovali výšlap na místí vyhlídku. Nikdo z nás nevěděl, kde pořádně je, tak jsme šli pořád do kopce, kudy lidé ukazovali. Bylo děsné vedro a během cesty nahoru jsme vypili 4 litry vody. Už jsme si říkali že jdeme asi špatně, když jsme konečně došli do cíle. Nepříjemné překvapení bylo, že se zde platil 20 bth vstup. Je to sice nic, ale nikdo z nás si nebral sebou peníze. Naštěstí Honza pro jistotu vzal pár drobných, takže jsme měli i na osvěžující chlazené pití na vyhlídce. Výhled z vrcholku byl krásný, člověk si tu konečně může udělat představu jak je ten ostrov vlastně veliký. Po rychlém osvěžení jsme jinou cestou pelášili dolů. Ve 3 hodiny nám odplouvala loď do Ao Nang, kam se dnes vracíme. Asi po hodině jsme se vrátili do hotelu, vzali si věci, dali menší oběd a hurá do přístavu. Zbylo nám asi půl hodiny do vyplutí, tak jsme je využili k nákupům. Loď byla velká asi pro 200 lidí, příjemně klimatizovaná. Cesta trvala asi 2 hodiny a po té nás vyklopila v přístavu, kde nás naložili do autobusů a rozvezli do hotelů. Spali jsme ve stejném hotelu jako první den, takže jsme se na dvě noci ubytovali a s Vildou jsme se šli zchladit do bazénu ve vedlejším hotelu.

Maya Beach
thajsko-kabrt-72

Maya Beach
thajsko-kabrt-77

Maya Beach
thajsko-kabrt-81

Bamboo Island
thajsko-kabrt-88

22-23.2. 2013 – Thajsko
7-8. Den
Bangkok

Po příjemném probuzení jsme se nasnídali a rozloučili s mořem. Na 10:00 jsme měli objednané taxi na letiště v Krabi. Po obědě už budeme v Bangkoku, městě chrámů, pražených cvrčků a prostituce.

Po bezproblémovém příletu jsme opět začali shánět a smlouvat taxi. Ubytování v hotelu proběhlo bez problému. Bydleli jsme v obřím komplexu, který měl snad 1000 pokojů. Náš „obyčejný“ pokoj za akční cenu měl dvě ložnice, koupelnu a společnou místnost s kuchyní. Wow to vše za cenu zablešeného motelu v ČR. Vzali jsme si nejnutnější věci a vyrazili na prohlídku města. Měli jsme v tabletu průvodce, ale víceméně jsme improvizovali. Prošli jsme několika slumy, kde bydlí místí chudina až k prvním chrámům. Těch je v Bangkoku spousta. Snad na každém rohu je nějaký zlatý budha a kolem něho spousta darů od lidí. Vylezli jsme do jednoho vysokého chrámu a naskytla se nám pěkná vyhlídka na celý Bangkok. Z vrchu jsme si naplánovali, kam ještě půjdeme a vyrazili dál. Měli jsme děsný hlad, protože jsme neobědvali, ale místní pochutiny nás nelákali. Chtěli jsme něco evropského a ne pražené cvrčky nebo housenky. K večeru jsme přejeli řeku, ve které plavalo vše – od zeleniny, lodí až po mrtvoly zvířat. Náš hlad však neustával. Pak si Honza v dálce všiml pěkné terasy, na které byla restaurace. Hned jsme tam zamířili a po krátkém bloudění v nepřehledných uličkách jsme ji našli. Konečně, řekli jsme si, když číšník promluvil anglicky a donesl menu, kterému jsme rozuměli. Z terasy byl krásný výhled na noční Bangkok a osvícené lodě na řece. Po večeři nás čekala dlouhá cesta skrz strašidelnou, noční, betonovou džungli do hotelu.

Další den ráno jsme vyrazili brzy, Chtěli jsme toho hodně stihnout tak jsme si snídani koupili cestou. Před hotelem jsme si vzali TUK TUK (motorka ve stylu TAXI). Ten nás vysadil u nejvyšší budovy ve městě a odtud jsme prošli skrz čínskou čtvrť skoro až zpátky k řece. Po cestě jsme si prohlédli několik krásných chrámů. V jednom z nich nás odchytil místní, co si chtěl povídat. Doporučil nám plavbu na trhy, co se konají na řece. Jako náhodou bylo hned vedle taxi, co nás odveze do přístavu, kde si pronajmeme loďku. Samozřejmě to bylo sehrané divadlo na turisty, ale to nám nevadilo, protože se nám výlet kanály starého dřevěného Bangkoku moc líbil. Člověk tu měl příležitost vidět, jak žijí lidi těch nejchudších vrstev, v dřevěných chatrčích pár cm nad vodou, spolu s krokodýli, leguány a jinou havětí. Součástí výletu byla také krátká zastávka v místní ZOO, ne že by těch zvířat okolo nebylo dost. Celá plavba trvala asi 2 hodiny a můžu ji vřele doporučit. Z přístavu jsme zamířili rychle do Grand Paláce což je ten největší palác v Bangkoku. Naběhli jsme k pokladně. Tam na nás ale čekalo několik háčků. Vysoké vstupné, nutnost kalhot pod kolena a 5 min do zavíračky. S českou drzostí jsme se nevzdali. Honza řekl, že to musí jít i jinak a taky, že jo. U východu z nádvoří chrámu stála jen hradní stráž na ozdobu. Povídám zkusme tam jít, když nás vyhodí tak co… Zkusili jsme to a vyšlo to. Byli jsme uvnitř, stáhli kraťasy pod kolena, že nám koukaly trenky ven a vrhli se na prohlídku krásného areálu. Lidi na nás koukali divně, ale nám to bylo jedno, byli jsme rádi, že tam můžeme být a navíc zadarmo. Po asi hodině prohlížení jsme se přesunuli do dalšího chrámu Wat Pho, který byl hned vedle. Byl bohatě zdobený a uvnitř ležel největší zlatý budha ve městě. Teprve tady, kde bylo mnohem méně lidí, na nás dolehla ta pravá duchovní atmosféra. Za ty dva dny jsme viděli několik desítek chrámů, ale tento nás zaujal asi nejvíc. Začalo se stmívat a my se vydali směrem k čínské čtvrti. V té jsme úplnou náhodou měli možnost vidět místní slavnosti. Spousta stánků s exotickým jídlem, retro kolotoče. Byli jsme tam snad jediní turisté, takže na nás všichni koukali podezřele. Vilda neustále básnil, že chce vidět ping-pong show. Našel nějakého taxikáře, který nás odvezl do ukrytého nočního klubu, kde se asi stovka turistů za tučné vstupné mohla podívat na to, co všechno dokážou thajské ženy se svým přirozením. Show to byla určitě zajímavá, ale znovu bych to asi vidět nemusel, ne jen proto, že Thajky jsou pěkné šeredy. To Vilda byl naopak tak nadšený, že zaplatil vstupné za nás. Po konci vystoupení jsme se rádi vrátili na hotel. Noční dobrodružství bylo u konce a my byli rádi, že jsme v pořádku na pokoji. Příští den letíme zpátky domů do ČR.

Bangkok
thajsko-kabrt-99

Bangkok
thajsko-kabrt-102

Bangkok
thajsko-kabrt-103

Bangkok
thajsko-kabrt-128

Bangkok
thajsko-kabrt-135

Další fotografie naleznete na Honzově webu www.jankabrt.cz